Canisterapie, známá jako terapie s psem, je terapeutická metoda, při které se využívá interakce mezi člověkem a psem k dosažení různých terapeutických cílů. Tato terapie může pomoci s fyzickými, emocionálními a sociálními problémy.
Vzhledem k tomu, že canisterapie může pomoci s emocionálními a sociálními problémy, je vhodná i ve školním prostředí, jako jsou školky. Psi mohou pomoci dětem zlepšit své sociální dovednosti, jako jsou komunikace, interakce s ostatními dětmi a empatie. Mnoho dětí si také užívá kontaktu s psy, což může pomoci s náladou a uklidnit je.
Nicméně, je důležité, aby byla canisterapie prováděna kvalifikovaným a zkušeným terapeutem, který bude mít pečlivý dohled nad psím partnerem a bude mít na zřeteli bezpečnost dětí.
První setkání s Čikinou v Pididomeku bylo plné respektu, protože pes má přece jen ostřejší zuby než my. Děti se naučily, že se musí nejdřív páníčka/paničky zeptat, jestli mohou psa pohladit.
Pak jsme počítaly kolik má tlapek a uší. Skoro všechny děti se osmělily psa pohladit a dokonce i podlézt nebo překročit. Ty, co se k tomu neměly, pozorovaly psa z povzdálí. Bylo príma vidět, jak hry s pejskem děti baví.
Děti se učily, jak správně reagovat, pokud se potkají s volně pobíhajícím psem nebo např. přijdou-li na návštěvu do domácnosti, kde mají psa. Dále polohování, takže si někteří vyzkoušeli příkazy sedni a lehni, ale i různé hrátky s pejsky. Kdo by kdy řekl, že mašinku může vést pes a děti se ho chytnou jako vagonky. Bylo krásné vidět, jak se děti skamáradily s chlupatým návštěvníkem a Čiki těšila pozornost dětí.
Pro vás rodiče může být přinosné vědět, co dělat, když k vám nebo dětem běží pes. První reakce utíkat pryč, není správná. Měli byste zůstat stát a dívat se do země. A kdyby došlo k nejhoršímu, že pes bude útočit, pak si většinou vybírá slabší a to jsou právě děti. Ty by se měly chránit tím, že se stočí do klubíčka jako ježci, aby zakryly nejzranitelnější místa a rukama si zakryjí krk.