top of page

Adaptace


Dřív než k nám začnete chodit, promluvte o tom s dítětem a ukažte mu prostředí Pididomku. Váš přístup a důvěra mu může napomoci zvládnout nástup hladce.


Je těžké správně odhadnout okamžik, kdy je dítě připravené odpoutat se od rodiny a vstoupit do jeslí nebo školky. Kritériem přijetí rozhodně není to, že je dítě již bez plen. Nikdy se nedá předem určit vhodná doba. Je to velmi těžké pro vás rodiče, kteří své dítě znáte a ještě těžší pro nás pedagogy, když dítě neznáme. Většina dětí je však schopna dobře se adaptovat již od 1,5 roku či dvou let. Záleží velmi na kvalitě zařízení a poměru dětí na učitelku. I v případě, že je dítě na vstup do jeslí a školky zralé, je nutné poskytnout mu dostatečný čas k adaptaci. Urychlená adaptace může vést k dlouhodobě přetrvávajícím problémům.


Navoďte jim stereotyp a dokolečka vysvětlujte, proč do školky chodí. Motivujte ho například tím, že si ve školce bude hrát s dětmi, budou tam nové hračky a zábava a že si pro něj přijdete. Měli byste zůstat klidní a projevovat svou spokojenost s paní učitelkou, vybavením školky i bezvadnými dětmi, mezi kterými si Vaše dítě najde kamarády. U větších dětí byste měli vyjádřit své očekávání, co se ve školce dítě naučí a co může pak naučit rodiče. Nové básničky, písničky, rukodělné práce. Důležité je vyjádření, že školka je vaše společná záležitost, že občas půjdete do školky na besídky a společné akce.


Zvažte, jakým obdobím si právě procházíte. Pokud se chystáte na návrat do práce, je dobré správně načasovat nástup dítěte v dostatečném předstihu. Snažte se vyvarovat nástupu do práce ve stejný moment jako svěření dítěte do kolektivu. Může se stát, že bude hůř zvládat odloučení od Vás, když máte najednou méně času nebo jste ve stresu. Stejně tak je dobré vyjasnit si Váš počáteční postoj. Jste přesvědčení o přihlášení dítěte do školičky? Vyrovnáte se s ranním loučením, pokud nebude veselé? Vaše pozdější pochyby a výčitky mohou rozházet nejen Vás, ale především dítě, které to vycítí.



Při nástupu dítěte zastáváme postupnou adaptaci. Pro každé dítě je mnohem šetrnější, když si může na nové prostředí a lidi zvykat postupně. Nejprve kratší návštěva jeslí/školky v doprovodu blízké osoby, potom postupné prodlužování samostatného pobytu dítěte v průběhu prvního a druhého týdne. Je vhodné chodit denně ve stejnou dobu. V prvních dnech dítě tráví v Pididomku přibližně jednu hodinu, po dalším týdnu přidáváme postupně po hodině, pak do oběda, následně se spaním, nakonec tak, jak rodiče potřebují pravidelně. Dobu pobytu dítěte nikdy nenavyšujeme po víkendu nebo jinak vynechaném dni. Doba adaptace je individuální. Pokud dítě zvládá adaptační období rychle, je možné tuto dobu zkrátit na nezbytné minimum. Každé dítě je jiné a tak adaptace může u každého probíhat různě. Není problém první dny zůstat s dítětem ve školce nebo si zavolat a kdykoliv se ujistit, že je dítě v pohodě.


Doporučujeme v době adaptace co nejvíce zkrátit čas v šatně. Dítě rychle převléknout, předat a odejít. Při návratu dítě nelitovat, že muselo být bez maminky, ale pomazlit se s ním, věnovat se mu. Co však nedoporučujeme, je doprovázet dítě ve školce příliš dlouho. Takovým způsobem si totiž nepřivykne na to, že v jesličkách nebo školce zůstává bez Vás. Je to velmi diskutované téma a dovolte nám proto napsat důvody, proč se nepřikláníme k vaší přítomnosti během adaptace:


  • Pro děti je vše nové, musejí si zvyknout na nové prostředí, nové lidi. Přítomnost několika dalších osob tuto zátěž zvyšuje.

  • Pokud si dítě v prvních dnech zvyká s rodičem, po jeho odchodu si musí zvykat znovu a mnohdy je to pro ně složitější. Zejména děti raného věku si přirozeně hledají v novém prostředí pečující osobu, na kterou se navážou. Vaše přítomnost tuto přirozenost potlačí a dítě pak těžko hledá jinou oporu.

  • Každé ždé dítě je jiné a vyžaduje jiný přístup. Učitelka je si toho vědoma a volí varianty podle potřeb jednotlivých dětí. Jako rodiče budete logicky sledovat práci učitelek a odlišný přístup můžete považovat za projev nezájmu nebo nerovného přístupu. Některé dítě potřebuje pomazlit, jiné potřebuje samo pozorovat, dalšímu je nutné dát možnost se vyplakat nebo i vyvztekat. Bez hlubších znalostí vývojové psychologie a psychologie osobnosti je těžké pochopit potřeby dětí a rodiče tyto znalosti většinou nemají. Může tím dojít paradoxně k oslabení důvěry.

  • Adaptační období je psychicky náročné nejen pro dítě, ale i pro Vás rodiče. Dítě z vás může vycítit nerozhodnost, obavy a nervozitu. Všechny tyto nálady děti velice silně vnímají a přejímají.


Ještě jste nezkoušeli odloučení dítěte v jiných situací například s babičkou, u kamarádky nebo chůvy? V takových případech může být adaptace zpočátku delší. Pokud si mají děti zvyknout co nejrychleji, je potřeba, abyste se do školky snažili chodit pravidelně. Ty děti, co přicházejí jednou týdně, jsou věční začátečníci. Stačí jedna nemoc a jsou zase na začátku. Je možné, že některý den, nebude mít dítě náladu jít do školičky a Vy ve slabé chvilce polevíte. Zkuste v takové chvíli odolat, abyste si nezadělali na problém, že toho dítě bude chtít příště využít zas.


Pakliže se Vám i po dvou měsících zdá, že dítě ještě školku nezvládá, má obrovský blok a ani trochu se to nelepší, dejte mu čas a zkuste školku za pár měsíců, až dozraje. Mezitím ho přivykejte i na jiné lidi, nejlepší jsou babičky nebo chůvy. Pokud byste i přeto trvali na pokračování v docházce, vyhrazujeme si právo rozhodnout, aby dítě na čas přerušilo návštěvu školky. Chování dítěte, které snáší prostředí školky špatně, totiž může negativně ovlivnit náladu ostatních dětí. Je potřeba, abyste si v takovém případě uvědomili, že se nemůžeme věnovat celou dobu pouze jednomu dítěti.


I když mohou být někdy rána plačtivá, neztrácejte naději, převážná většina dětí si zvykne. Může jít třeba jen o přechodné období. Většina dětí se totiž po odchodu rodičů utiší jako když se mávne kouzelným proutkem. Návštěva menšího kolektivu v úvodu, kde je k dispozici jedna vychovatelka na 5 - 6 dětí, je ideálním předstupněm většího kolektivu ve státních školkách.

Na závěr si upřímně položte poslední otázku, na jakou dobu plánujete dítě do jeslí nebo školky umístit. Jde Vám o dlouhodobější spolupráci nebo jen o kratší období adaptace, než dítě přijmou do státních jeslí nebo školky? Máte v úmyslu vydržet s docházkou déle jak půl roku? Z pedagogického hlediska nejsme příznivci změny zařízení v kratším časovém úseku, kdy si dítě sotva přivyklo na nové prostředí, kamarády a vychovatelky. Je férovější jednat s námi na rovinu, protože nejvíce energie nás stojí adaptace.



Jednou nám přišel do mailu dotaz: "Máme skoro dvouletého syna a chtěli bychom ho umístit od září do jeslí. A tak mám na Vás otázku, zda je možné, aby dítě prošlo adaptačním obdobím u vás, ale potom nastoupilo do jiných (státních) jeslí? Vím, že ideální je být více konzistentní a neměnit místo docházky. Z finančních důvodů jsou pro nás státní jesle více přijatelné. Rádi bychom ale pomohli synovi zvyknout si na cizí prostředí a lidi mírnější cestou, než nabízí státní školka." Něco takového může napsat jen rodič, který to myslí dobře, chce dítěti pomoc, ale nevědomky mu škodí. Představte si, že začnete chodit do práce, kde se Vám zalíbí a v tu chvíli Vás převelí jinam. Nejvíce co malé dítě potřebuje, je stabilita a jistota! To platí nejen pro adaptaci, ale i pro přechod do jiných zařízeních. Chápeme, že finance jsou důležité, ale obětovat rok či dva drahou dovolenou nebo zábavu ve prospěch kvalitního předškolního vzdělávání, není až tak nepřekonatelná oběť. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii profesor J. Heckman tvrdí, že investice do předškolního vzdělávání se vyplatí více než pozdější přípravné programy na zaměstnání.

35 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page